O nás

„Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských vad.“

George Gordon Byron 1788 – 1824


Nikdy bych nevěřila, že se to stane ...

 

Žili jsme v panelákovém bytě, já s typickou úzkostlivou přehnaností pro pořádek a fondem volného času, který neodpovídal ani potřebě spát.

 

Tušila jsem, že partner touží po někom s konstantní náladou, kdo ho bude čekat, až se vrátí z práce. Jenomže jsme oba dost pracovali, navíc jsme plánovali rodinu.

 

V roce 2008 jsme vyrazili do Mladé Boleslavi na závody chrtů a do muzea vozů Škoda. Já se shovívavou obavou, že to bude marný výlet. Den ulétl jako voda. Sluníčko hladilo ušlechtilé rysy chrtů (vipetů i greyhoundů), které jsem do té doby vůbec neznala. Naprosto mi učarovali svou kultivovanou povahou, oduševnělým výrazem, nádherným tělem, se kterým se prostě jen tak narodí. Žádné pachy typické pro jiná psí plemena. Hedvábná krátká srst, která vás láká je nekonečně hladit. Přítomní „páníčkové“ nedokázali přes mé výzvy upozornit na jedinou chybu v jejich chování, péči o ně, poslušnosti, oddanosti, vytrvalosti a zdravotní kondici. Mít VIPETA se zdálo být tou největší samozřejmostí na světě. A co jednoho, alespoň dva a víc, neboť jeden je jako nic.

 

Domů jsem se vracela plná dojmů. Neopustilo mě to ani po téměř šesti letech, kdy s námi žije naše Hanička. Tak jí říkáme. Já nejsem prototypem milovníka zvířat. Ale je zkrátka musíte milovat.

 

Člověk by myslel, že strávíte hodiny běháním a trénováním, abyste je dostali do kondice a tím pečovali o jejich nebývalý exteriér. Opak je pravdou.

 

O vipetech platí přesně to, co řekl Josh Billings, totiž, že Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe“. Jako by četli vaše myšlenky a přání. Chcete se povalovat? Povaluje se s vámi. Válíte se společně bez výčitek. Pokud si chcete zaběhat, běží s vámi. Pokud jim chcete udělat opravdu radost, nechte je nekonečně aportovat „tenisáky“ a kochejte se přitom jejich raketovými starty a jejich potutelné radosti, když nadběhnou míček a čekají, aby ho ve výskoku ukořistili.

 

V dešti se přiřítí domů a netrpělivě přešlapuje u vchodových dveří, pak se schoulí třeba i na pár centimetrů, jen aby vám mohl být nablízku, a spokojeně spí ve vaší společnosti. A vy ho hladíte, mazlíte, protože voní … ano, čtete správně. Vipeti opravdu voní. Pokud je zmoklý, stačí utřít ručníkem a minimálně líná, takže nemusíte mít obavy ani o svůj outfit.

 

Sotva zašustíte laskominou, je ve střehu. Na to ji spolehlivě utáhne od malička náš Kubík. Bude mu pět. Hanička je o rok starší, a protože jsme také dospěli k závěru, že jeden vipet = žádný vipet, plánujeme přírůstky. Štěňátka v únoru a miminko v dubnu. První mateřskou jsem měla v Haničce skvělého parťáka, přestože ona sama byla ještě psí miminko. To vítání, když jsem se vrátila s juniorem z porodnice, mi vhání slzy do očí ještě dnes. Konfrontace s miminkem jsme se nebáli. Byli jsme ve střehu, ale zbytečně. Do té doby neštěkala, ale od doby, co hlídá Kubíka, by lotři neměli šanci. Starostlivě ho míjela a čekala, až bude mít rozum.

 

Měli jsme před lety štěstí, že jsme se do Mladé Boleslavi na výlet vypravili. Poznali jsme VIPETA! Z dnešního pohledu tehdy s minimálním povědomím, jsme získali vipetí slečnu (z Chovné stanice vipetů od Hněvína), která slavila úspěchy na výstavách i dostizích. Miluje coursing, stejně tak se umí odprezentovat na výstavě v kruhu (viz Naše smečka).

 

Trvalo dlouho, než jsme Haničce našli ženicha. Chtěli jsme psa, u kterého bude v souladu krásný exteriér a chuť lovit – běhat. Povedlo se, po dlouhém vybírání jsme našli. TIGRITO z Hedvábí - krásný, mírný a dravý zároveň. Úspěšný na výstavách – junior šampion v kráse, co skvěle běhá (třída pracovní). To není samozřejmost.

 

Nicméně člověk musí nechat některé věci přírodě. Věříme, že taženi remorkérem genu, vzejdou z tohoto spojení skvělá štěňátka, která budou reprezentovat to nejlepší z plemene VIPET.